Digitální platformy – dřina, pot a daně

Dne 21. listopadu 2025 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila odborná konference s názvem Digitální platformy -dřina, pot a daně.Setkání nabídlo komplexní pohled na fenomén platformové práce, a to jak z perspektivy pracovního práva, tak z hlediska finančního práva a práva sociálního zabezpečení.Diskuse vycházely mimo jiné z aktuální směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, která má být do českého a slovenského práva implementována do 2. prosince 2026.Program konference byl rozčleněn do tří tematických bloků a reflektoval širokou škálu otázek spojených s digitálními platformami.Dopoledne se řečníci věnovali definici tzv.limb (b) worker, právní domněnce existence pracovního poměru u pracovníků digitálních platforem, zdanění činností obojetné povahy, postavení influencerů, právním aspektům činnosti profesionálních e-sportovců či reálné vymahatelnosti ochrany platformových pracovníků včetně srovnání se situací ve vybraných evropských státech.Odpolední sekce pak zkoumala úlohu zástupců zaměstnanců v systému algoritmického řízení práce, dopady platformové práce na systémy sociálního zabezpečení a zpracování osobních údajů těchto pracovníků ve světle nové unijní směrnice.Konference měla mezinárodní charakter a vystoupili na ní odborníci nejen z České republiky (Praha, Plzeň), ale i ze Slovenska (Bratislava, Trenčín, Trnava).Tato česko--slovenská účast umožnila srovnat regulatorní přístupy obou zemí a obohatila diskusi o rozmanité perspektivy akademické i aplikační praxe.V úvodním bloku čeští i slovenští řečníci představili vývoj a současné tendence regulace platformové práce v Evropě a USA, včetně nově se formující doktríny právní domněnky pracovního poměru v prostředí digitálních platforem.Zvláštní pozornost byla věnována možnostem automatizace pracovněprávních vztahů prostřednictvím AI modulů a tomu, jaké právní a etické otázky tento trend otevírá.Další příspěvky upozornily na složitosti spojené se zdaňováním hybridních forem činností, které se pohybují na hranici mezi podnikáním a závislou činností.Diskutována byla i skrytá závislost pracovníků vykonávajících práci prostřednictvím platforem, jejich slabé postavení při vyjednávání podmínek výkonu práce a přetrvávající disproporce mezi "papírovou" ochranou a její reálnou vymahatelností.Odpolední část konference se soustředila na širší sociální a institucionální dopady.