TEORIE VS. PRAXE VE VÝUCE PRVNÍ POMOCI – RESUSCITACE U ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZŠ

Dovednost poskytnout první pomoc, zejména resuscitaci, je klíčová pro záchranu životů v kritických situacích. Přestože je výuka první pomoci součástí školních vzdělávacích programů, často se omezuje na teoretické aspekty, což může negativně ovlivnit praktickou připravenost žáků na reálné situace. Tato studie se zaměřuje na význam praktického tréninku a zážitkové pedagogiky při výuce první pomoci. Výzkumu se zúčastnilo 142 žáků druhého stupně základní školy, přičemž sběr dat probíhal ve dvou fázích. Nejprve žáci v dotazníku hodnotili obtížnost jednotlivých kroků resuscitace a prokazovali své teoretické znalosti. Následně prováděli praktickou resuscitaci na elektronickém resuscitačním modelu. Výsledky ukázaly, že teoretické znalosti samy o sobě nezaručují správné provedení resuscitačních postupů. Nejvýraznější obtíže se týkaly poskytování umělých vdechů, ale nedostatky byly identifikovány i v dodržování správné frekvence a hloubky stlačování hrudníku. Na základě zjištění jsme formulovali didaktická doporučení pro zlepšení výuky první pomoci, která zdůrazňují význam opakovaného praktického tréninku resuscitačních technik.