Současná česká exonymie – na příkladu toponym z území Maďarska

Studie se zabývá tématem současných podob českých exonym pro místní jména z území dnešního Maďarska (např. Budapešť – Budapest, Pětikostelí – Pécs, Segedín – Szeged ). Na základě analýzy dat Českého národního korpusu SYN , verze 12, se zaměřuje na srovnání frekvenčních charakteristik exonym (adaptovaných forem) a endonym (originálních podob), pádovou distribuci forem a stylovou příznakovost jednotek, a to na příkladu jejich používání v textech určitého typu (publicistika, oborová literatura, beletrie). Frekvenční analýza je navržena jako východisko nové, empiricky založené klasifikace exonym (živá, historická). Výsledky analýzy souboru toponym na základě měřitelných dat směřovaly k vymezení současné maďarské exonymie jako aktivně užívaných jazykových jednotek v češtině. Zatímco dle Indexu českých exonym (základní standardizační příručka) je šest z patnácti jednotek hodnoceno na základě velmi vágních kritérií jako historická exonyma, výsledek naší analýzy ukázal, že s využitím empirického přístupu je tento poměr zcela opačný – pouze čtyři jednotky splňují kritéria stanovená pro živá exonyma ( Budapešť, Debrecín, Komárno, Šoproň ). Při použití kritérií nastavených pro předchozí výzkum zaměřený na německojazyčné oblasti (Německo, Rakousko, Švýcarsko) by dokonce pouze forma Budapešť naplnila rysy živého exonyma. Otázkou, kterou si výzkum také klade, je srovnání s dalšími národními exonymiemi a volba kritérií jako obecně aplikovatelných, nebo vyžadujících kalibraci pro dané národní toponymie (např. počet obyvatel, rozloha země).