Stará Boleslav : úpravy povrchu veřejných prostranství a cest v kontextu změny funkce raně středověkého centra

Záchranný archeologický výzkum v historickém jádru Staré Boleslavi zachytil výraznou proměnu sídelní topografie v souvislosti se změnou funkce tohoto centra v polovině 11. století. Tehdy, po založení nejstarší kolegiátní kapituly v Čechách, se z jednoho z nejdůležitějších a strategicky významných politicko-hospodářských center přemyslovské dynastie stává především prvořadé centrum církevní. Změna funkce se projevila nejen v přesunu sídelních objektů z centrální plochy jádra někdejšího hradu do jeho jiných částí, ve výstavbě několika sakrálních staveb včetně monumentální trojlodní baziliky a v nástupu intenzivního pohřbívání v jejich okolí, ale také ve fixaci tras páteřní komunikace i rozlehlejšího prostranství a zpevnění jejich povrchu kamenným posypem různého typu nebo – zcela výjimečně – přímo dlažbou. Příspěvek je věnován jak různorodosti typů úprav zpevňování povrchu a konstrukcí komunikací, tak otázce funkcí a topografie komunikačního systému raně středověké lokality.