Působení rad a zpětné vazby provázejících učitelů na reflexi studentů učitelství

Reflexe vlastní pedagogické praxe je považována za klíčovou kompetenci budoucích učitelů, přičemž provázející učitelé (mentoři) hrají zásadní roli při její facilitaci. Ačkoliv jsou k podpoře reflexe důležité nedirektivní dovednosti (např. kladení otázek), provázející učitelé při vedení rozhovorů využívají typicky direktivní dovednosti, zejména rady a zpětnou vazbu. Cílem této studie bylo proto zjistit, jakou podobu mají rady a zpětná vazba provázejících učitelů a jak tyto dovednosti mohou působit na reflexi studentů učitelství v průběhu mentorských dialogů. Výzkumu se zúčastnilo šest dvojic mentor–student a analyzováno bylo celkem 24 mentorských dialogů. Výsledky ukázaly, že navzdory výrazně dominantnímu způsobu vedení ze strany provázejících učitelů docházelo v dialozích k podpoře reflexe studujících. Identifikovány byly tři úrovně reflexe – deskriptivní, rozvíjející a transformační – a míra jejich elaborace. Zpětná vazba byla typicky specifická, převážně pozitivní, často také zdůvodněná a formulovaná z perspektivy žáků. Rady byly obvykle zdůvodněné, doprovázené modelováním a sdílením vlastní zkušenosti provázejícího učitele a formulované z perspektivy žáků. Zároveň nabízely více možností, jak radu aplikovat v praxi. Typickým spouštěčem žádoucí transformační a elaborované reflexe se ukázala být zpětná vazba. V závěru jsou nastíněny implikace pro praxi a výzkum v kontextu probíhající reformy vzdělávání provázejících učitelů v Česku.