Sanitation installation in an energy-efficient guesthouse

Cílem diplomové práce je návrh energeticky úsporného penzionu, který se nachází v Brně v městské části Bohunice. Objekt je navržen jako tří podlažní s plochou střechou. U objektu je navrženo parkoviště, zahrádka a rozsáhlá zahrada. Hlavní vchod do objektu je situován na jižní straně. V prvním nadzemním podlaží se nachází recepce s hlavní chodbou, restaurace s kuchyní a přilehlými sklady potravin a nápojů. Dále se zde nachází hygienické zázemí restaurace, kancelář, zasedací místnost, pokoj pro zdravotně a tělesně postižené a technické místnosti. Ve druhém a třetím patře se nacházejí pokoje pro hosty penzionu a zázemí pro úklid. Objekt je vytápěn a chlazen tepelnými čerpadly země-voda. Pro distribuci tepla jsou navržena otopná tělesa. Dále jsou navrženy jednotky fancoil a stropní trámy, které zároveň slouží k distribuci chladu. Celý objekt je nuceně větrán pomocí čtyř vzduchotechnických jednotek s rekuperačním výměníkem se zpětným získáváním tepla. Nasávaní čerstvého vzduchu a výfuk odpadního vzduchu jsou umístěny na fasádě objektu. Teplá voda v objektu je řešena pomocí dvou zásobníků. Řízení systému je znázorněno v globálním schématu. Na střeše objektu se nachází fotovoltaické panely, které částečně pokrývají spotřebu budovy. Přebytky jsou uloženy do zásobníků teplé vody. Tato diplomová práce se zabývá návrhem využití dešťové a šedé vody pro penzion nacházející se v Brně-Bohunicích. Projekt klade důraz na snížení nákladů na pitnou vodu. Hlavním cílem bylo stanovit potenciální objem a úspory pitné vody využívané pro splachování toalet a zavlažování zahrady. Práce dále zahrnuje technický návrh zdravotně technických instalací a specifikaci použitých systémů. Šedá voda je shromažďována ze sprch a umyvadel, zatímco dešťová voda je zachytávána ze střešních ploch a ukládána do akumulační nádrže umístěné v objektu. Návrh vychází z normových hodnot produkce šedé vody, srážek a potřeby vody pro splachování. Doba návratnosti investice byla stanovena na základě cen uvedených v Jednotné klasifikaci stavebních objektů. Výsledky ukazují, že celková doba návratnosti technologie činí přibližně devět let, což dokládá efektivitu navrženého řešení.