Environmentally advanced assembly hall with administration

Cílem diplomové práce je zpracování návrhu novostavby montážní haly s administrativní částí jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve stupni dokumentace pro vydání stavebního povolení. Diplomová práce je členěna do tří hlavních částí. První část se zabývá architektonicko-stavebním řešením objektu. Navržený objekt je samostatně stojící, jednopodlažní, nepodsklepený a založený na hlubinných pilotách. Konstrukční systém je tvořen železobetonovým prefabrikovaným skeletem s lehkým obvodovým pláštěm z průsvitných a plných panelů. Vnitřní příčky jsou navrženy ze sádrokartonových konstrukcí. Střešní konstrukci tvoří jednoplášťová plochá střecha, přičemž nad administrativní částí je navržena vegetační střecha a nad montážní halou plochá střecha s povlakovou hydroizolací z PVC. Součástí této části je stavebně fyzikální posouzení konstrukcí a vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, na jehož základě byl objekt zařazen do klasifikační třídy A. Druhá část diplomové práce se věnuje koncepčnímu návrhu technických systémů budovy a hospodaření s vodou. Hlavním zdrojem tepla je kaskáda plynových kondenzačních kotlů doplněná o tepelné čerpadlo vzduch/vzduch, které zajišťuje rovněž chlazení. Větrání objektu je řešeno dvěma vzduchotechnickými jednotkami v rovnotlakém provedení dle jednotlivých zón. Dešťová voda je zachycována ze střech do akumulační nádrže a následně využívána pro závlahu zeleně na pozemku investora. Třetí část práce je zaměřena na porovnání alternativních zdrojů vytápění montážní haly z hlediska energetických, ekologických a ekonomických kritérií. Hodnoceny byly varianty tepelného čerpadla vzduch–voda, kotle na pelety a výměníku tepla napojeného na síť dálkového vytápění. Výsledky analýzy prokázaly, že z hlediska roční spotřeby energie a investičních i kumulativních nákladů vychází nejlépe kaskáda plynových kondenzačních kotlů, zatímco z pohledu spotřeby neobnovitelné primární energie a emisí CO je tato varianta nejméně příznivá. Hodnocení vychází z technických údajů výrobců a provozních parametrů běžných v inženýrské praxi. Investiční náklady byly získány přímo od výrobců prostřednictvím cílených cenových dotazů, aby byla zajištěna přesnost a relevance ekonomického hodnocení.